Dálko daleká

Samson

1:KdEyž jde večer slDmunce chrápat zEa modrDmavej lEes,
zaplápolá zlDmatej západ, hnEed bych dDmo něj vlHez',
stEmýská se mi pHmo tý zemi, cEmo se skrejvá zHma horou,
zEmamířím k ní v Dokamžení svCou toulavou pHohorou.
R:DEmálko dAmalekHá, tEmuláků jsi láska AmodvěkHá,
jEmenom kdybys jGednu vadu nHeměla,
kdEmyby sis nás nGedržela Hod těla,
dEmálko, dAmálkoH, kEmoho zmámíš, tGen se nHačeká.
2:Táhnu pouští, bahnem, křovím, do červenejch skal,
táhnu k řekám oranžovejm, k zlatejm kobylám,
rychlík v barvě pomeranče míří k žlutejm horám,
až se vrátím zpátky k Manče, zlíbám ji a zvolám:
R:Dálko daleká, tuláků jsi láska odvěká,
jenom kdybys jednu vadu neměla,
kdyby sis nás nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten ti naseká.
3:Táhnu za ní přes pohoří sedmdesát let,
tam, kde západ tudě hoří, vorvanej jsem kmet,
zlatá země pořád couvá jak divoký zvíře,
jako panna nelíbaná směje se mý víře.
R:Dálka daleká tuláků je láska odvěká,
jenom kdyby jednu vadu neměla,
kdyby si je nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten tě voddělá,
dEmálko, dAmálkoH, dEmálkoH dEaleká ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:19:08.667+00:00
Výsledky hledání: